Při pohledu na tuto plochu si nelze nevšimnout, že je zde něco špatně. No něco, ono je zde špatně snad úplně všechno. Prostranství se vyvíjelo po desetiletí evidentně dost chaoticky. Výsledkem je tedy naprosto nekoncepční a tedy nevzhledná a nefunkční výsadba. Kdyby se pejsek s kočičkou nepustili do vaření dortu, ale na místo toho se rozhodli vysázet park, představuji si výsledek jejich snažení přesně takto.
Vskutku romantické posezení.
Řada stromů chřadne (borovice, tůje, smrky pichlavé (stříbrné), je zde velké množství tisů a tůjí, které zbytečně zabírají a opticky zmenšují prostor (o dalších keřích a keříčcích ani nemluvě), přitom neposkytují místo pro posezení ve stínu. Navíc se sem vzhledově vůbec nehodí. Možná tak na hřbitov. Ze svahu pod školou by měli radost snad jen členové hnutí Duha, domnívajíce se, že se město rozhodlo založit zde prales. A náš pan prezident, by se zde mohl pilně učit procesu sukcese, jelikož javory v křoví tu skutečně v noci za svitu lamp nesázeli členové místní „ekoteroristické“ buňky.
A co mobiliář?
Posedět lze na jedné lavičce nevábného vzhledu vedle obdobně lákavého odpadkového koše. Jinak tu kromě sedátek u šachů není moc jiných možností. V tuto chvíli to snad ani není na závadu. Místo k příjemnému odpočinku to vskutku není. Lampy veřejného osvětlení by asi také lépe svítily, kdyby stínidla nebyla plná sajrajtu.
Dost mě překvapuje, že se minulá vedení města do revitalizace nepustila. Když odmyslím zpackanou výsadbu a omšelý vzhled většiny staveb kolem, jedná se v zásadě o pěkné zákoutí v našem městě, které si jistě zaslouží pozornost.
Co tedy s tím?
Možnosti jsou v zásadě dvě. Buď oslovit architekty, vybrat nejlepší návrh, vysoutěžit dodavatele, zaplatit tučnou částku a doufat, že vše dobře dopadne a nebo za cenu projektu zvládnout vše svépomocí (technické služby a veřejnost). Na to, jak by měl tento park vypadat, má jistě každý svůj názor. Zde je ten můj.
Pravda, je trochu radikální a nejen členům místního okrašlovacího spolku, by zřejmě způsobil bezesné noci. Většinu stromů a keřů bych zlikvidoval a místo nich vysadil nové. Výsledkem by měla být rozvolněná výsadba javorů, lip, dubů, platanů, jeřábů, zkrátka dřevin, které jsou staletími prověřené, hodí se do našich podmínek a za několik desetiletí poskytnou jejich vzdušné koruny příjemný stín. Ten krom jiných využijí jistě i návštěvníci místní knihovny, kteří si v něm s knihou rádi zalenoší. A třeba si i pochutnají na ovoci z některého z ovocných stromů vysazených na svahu pod školou. Začátkem jara tu rozkvetou stovky, či tisíce krokusů, všech možných barev. Pak už bude smysluplné osadit prostor lavičkami či lehátky.
Pravdou je, že až stromy do rostou patřičných rozměrů, bude hodně z nás již užívat jen těch tmavých tůjí a tisů. Pokud se ale nebude otálet, ti mladší z nás mají reálnou šanci se výsledku dožít. Technicky vzato zabere práce jen několik dní a bude stát jen tolik co stromy, mobiliář a odměna pro pracanty z řad veřejnosti.
Dovolte, abych se nejprve představil: Ing. Josef Knap, narozen 26. 10. 1956, bytem ul. 28. října 933/11, Čelákovice, mobil: 603 84 54 17, e-mail: knap.josef@quick.cz ,,, A představím se i tím ve stylu: “Da sind meine Ausweise” = mé arboretum kolem rodinného domu na adrese 28. října 933/11 – zde fotky mého arboreta včetně aktualizací z letošního června a července na odkazu mého Rajčete: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Zvu Vás tímto každého – neb arboretum mám otevřené pro širokou odbornou i laickou veřejnost – na exkursi a stačí se jen ohlásit domluvit termín na můj mobil: 603 84 54 17. Jak jste si jistě všimli během posledních 3let se klima přetočila do aridního v Čelákovicích a nejen v nich a průměrná roční teplota Prahy v letech 2015-2017 vzrostla z cca 10°C na teplotu 12,5°C, což odpovídá průměrné roční teplotě italského města Verona z let 80. V takových podmínkách nám zákonitě oslabují a chřadnou naše původní domácí druhy dřevin, ale i ty introdukované před 200lety jako např. borovice weymouthovka, borovice těžká a dokonce smrk pichlavý – až na některé kultivary jako je maďarský kultivar od Dr. Barabits Elemér nazvaný na památku po jeho zesnulé manželce ‘Edith’ . Na takto vedrem a suchem stresované stromy jdou pochopitelně škůdci – ať už hmyz nebo ještě výrazněji houbové choroby jako jsou rzi, sypavky, padlí apod. Naše původní dřeviny neumí hospodařit při dlouhodobém suchu s vodou tak jak to např. umí cedry, jedle španělská, kryptomerie japonská, kterým nevadí, když na ně nespadne 3měsíce ani milimetr srážky. Stejně tak umí hospodařit dobře s vodou hybridní výpěstek listnáče pavlovnie zvaný Shan-Tong, dále z listnáčů Jerlín japonský či italský Il Bagolaro – česky břest jižní – latinsky Celtis australis a katalpa čínská – Catalpa ovata. Nenechme se zmást, že občas naprší neb hlavní problém v půdním profilu se suchem nastává až v hloubce 40cm-100cm a proto tak rychle umírají hlubokokořenící stromy jako starší duby a lípy či borovice černá rakouská, které na občasnou povrchovou vláhu už prostě nedosáhnou… Mé arboretum není koncipováno jako sbírka ale jako funkční útvar, který rodině jednak zajistí stín pod deštníkovými korunami cedrů či katalp a vytváří stíněním a to cca z 40% a z dalších 60% pak evapotranspirací to, že jsem od roku 1976 (tehdy jsem arboretum ještě neměl – bylo založeno v letech 1979-1981) dosáhl bez klimatizace snížení maximálních teplot v domě z 31°C na 24°C a to i za těch největších veder srpna roku 2015. Hustota stálezelených jehličnanů, dále bambusů a listnáče druhu Magnolia grandiflora vypadajcího jak obří domácí fíkus, které jsou též stálezelené, kolem domů brání ofuku domu za zimních větrů a tím šetřím celou 1 sedminu spotřeby zemního plynu ročně. To že si nevymýšlím se můžete dočíst zde: https://kravcik.blog.sme.sk/c/332674/Chran-si-svoje-klimatizacne-zariadenie.html a zde: http://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/02_Eva_Rychlikova_2008_Stromy_a_zdravi.pdf ,, a ,, https://www.novinky.cz/bydleni/371529-stromy-ve-mestech-tlumi-stres.html ,, Nerad bych slyšel od odborníků jako je RNDr. Petr Petřík či Ing. Lukáš Adámek, že takovými stromy založený městský park snižuje biodiversitu, ale o ní nám musí jít až na druhém místě – na prvém místě je to zdraví a pohodlí obyvatel města dosažené zdravými vitálními třeba nedávno teprve introdukovanými do ČR ve větším měřítku stromy a bambusy, kterým jsou podmínky klimatu resp. počasí současné klimatické změny vlastní. Nedovolme proto pánům Petříkům a Adámkům si honit vytahovačně jejich politická trička – zejména nyní před volbami, vykašleme se na nějakou biodiversitu v intravilánu, neb v intravilánech je i ze zákona dovoleno pěstovat nepůvodní druhy rostlin a zamysleme se i nad tím, jak rozložit tu pylovou nálož kvetení smrků, jedlí borovic z května tím, že cedry kvetou až v babím létě od konce září do konce října a kryptomerie japonská v březnu. Ostatně byl jsem v letech 2012-13 spolu s PhDr. Zdeňkou Tichou a paní Zuzanou Mutínskou duchovním otcem výsadeb cedrů libanonských a atlasských v prostoru mezi bytovkami ul. Prokopa Holého a slévárnou TOSMET. O ty cedry se tam nikdo nestará a skvěle velmi bujně rostou! Celá výsadby v tom prostoru mohla vypadat daleko lépe kdyby si ti různí Petříkové a Adámkové nevydupali výsadby do takových podmínek stromů zcela nevhodných tedy sekvojovců, metasekvojí, pazeravů a třešní-sakur, které “jim” uhynuly do roka a do dne. Prostě se s tím musíme smířit, že do nástupu aridního klimatu do ČR budou cedry stejně tak jak je tomu už cca 200let v Itálii od jižních svahů Alp po Neapol dominantními velkými dřevinami našich intravilánů a snad změnou pitomého zákona i brzy příměstských klimatických lesů. Přijďte se ke mně tedy podívat a dle toho se pak sami jako občané, občanské spolky a hnutí inspirujme, jak si bez “odborné” pomoci OŽP ozeleníme naše město v epoše globální klimazměny. Ostatně již v r. 2003 jsem napsal na to téma malou CD knížku pod titulem “Pěstujeme okrasné dřeviny pro globální oteplování”. Každý, kdo přijde na exkursi do mého arboreta tuto mou knížku na CD zdarma obdrží i s autorským věnováním. Děkuji za pozornost, Ing. Josef K n a p
Moc děkuji za zveřejnění mého příspěvku. Nepočítejme s tím, že Město v tomto složení a ve složení Mě.Ú. – OŽP ve složení Mutínská + dvě Rašínové se na něco kloudného estetického zmůže. Oni totiž se zase ukryjí za tím, co věci neprospěje – ” že se to MUSÍ vysoutěžit ” – no a pak se stane to, že to třeba znovu vyhraje firma Céčkové kategorie jako byla v ozelenění prostoru mezi bytovkami Prokopa Holého a slévárnou TOSMET firma Bušim. Ta firmička si totiž ani neuměla sehnat k cedrům atlantickým=atlasským další druh cedru a to cedry libanonské, které jsem nakonec firmě Bushim sehnal sám od firmy SAFRO (Milan Havlis)? http://www.havlis.cz ,,, Navíc se o výsadby firma BUSHIM – nebo Bušim? (ale to je jedno) nestarala, vysazené vzrostlé stromy ani jednou nezalila a výsledek přišel v uhynutí několika exemplářů pazeravu sbíhavého: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=26 ,, Udělejme to tedy s parkem kolem Městské knihovny a u kostela jinak: Založme si na to občanský Spolek pro revitalizace parků Čelákovic, požádejme Město o dotaci na činnost Spolku a z té dotace si revitalizace parků Čelákovic hlavně nákupy té správné vitální zdravé a “výrobně” velmi kvalitní a už vzrostlejší zeleně =stromů a keřů, popínavek i bambusů zajistěme sami a bez soutěže třeba odsud a takto: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=857 ,, https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=350 ,, https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=3662 ,, https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=3663 ,, https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=2202 ,, https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=1412 ::: Nebo je třeba, aby vyhrálo Čelákovické fórum triumfálně volby, starostkou poté byla zvolena Ing. Eva Čílová, která vymete z OŽP Čelákovice ty nekompetentní děvenky a do čela OŽP Mě.Ú. Čelákovice si najde v konkursu pořádného chlapa – střihouna. Tento článek tím nechci kazit, ale o nestoudnostech OŽP Mě.Ú. Čelákovice, která na mém arboretu od r. 1999 tento odbor páchal – až v dalším příspěvku. V úctě Ing. Josef K n a p ,,, P.S.: A poučme se z toho co říká prokuristka firmy STARKL Ing. Marion Probstová – viz zde: http://www.enviweb.cz/44044
Dobrý den pane Knape,
své názory zde může psát každý, jelikož cenzura zde zavedena není. I tak by bylo ale lepší, kdybyste se obešel bez osobních útoků na vaše názorové oponenty.
Ale teď k věci.
Revitalizace, nebo zakládání úplně nové zeleně se dá řešit mnoha způsoby. Třeba i tím vaším s převahou cizokrajných jehličnanů.
Mě osobně jsou naopak bližší naše původní stromy listnaté.
Přes sezónu stíní, na podzim se pěkně zabarví a v zimě světlo neubírají. Je to takové pestřejší. Ale to je věc čistě subjektivní.
I přes suchá léta se stále najdou stromy schopné v takových podmínkách prosperovat. Např. dub zimní, bříza bělokorá, jeřáb břek, platan javorolistý, lípy a jistě by se našly i další.
Prostor parku je částečně v dolíku, takže dešťová voda odtud neodtéká, ale vsakuje se, tím pádem jí mohou stromy lépe využít. Možná proto zde roste i smrk ztepilý, který je na vláhu náročnější.
Vzhled revitalizovaného parku u kostela by mohl být podobný jako v parku Hájek, jen s tím rozdílem, že by stromy měly větší rozestupy, aby mezi nimi byly i prosluněné plochy. Hlavně co nejpestřejší směs vhodných stromů.
Nejlepší by bylo, kdyby město uspořádalo setkání s veřejností přímo na místě a každý účastník by měl možnost vyjádřit se a prodiskutovat svůj názor. Třeba by se nakonec našel takový, který by byl pro většinu akceptovatelný a ten by se realizoval.
S pozdravem
Václav Srb
Vážený pane Srbe,
Děkuji za komentář a navrhuji kompromis a tím se připravit na možnou alternativu dalšího vývoje klimatu. Udělal bych to půl na půl, ale varuji před domácími duby neb ony začínají u nás rychle hynout neb nejhorší nedostatek vláhy je až v půdním profilu 40-100cm a ony koření hluboko. Platany: pozor na ně – v okolí Ženevského i Bodamského jezera začaly cca před 20lety trpět a hynout fatálními houbovými chorobami. Lípy a jalovce začal decimovat brouk krasec a tesaříci: https://hobby.idnes.cz/tesarik-krasec-okrasne-dreviny-skudci-dhc-/hobby-zahrada.aspx?c=A180619_113927_hobby-zahrada_bma ,, https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2514535-evropou-se-siri-novy-skudce-napada-okrasne-dreviny-varuji-biologove-je-krasec ,,. Mysleli jsme si cca před 15lety, že Lípa – latinsky Tilia tomentosa bude spásou našich lip, že nahradí ty naše domácí strádající horkem, úpalem a suchem. Bohužel Tilia tomentosa – domácí v Itálii na Balkáně – dokonce až v jižním Uhersku u nás v Česku totálně zklamala neb ji u nás postihuje houbová choroba z rodu Tracheomykóz mající obří kilometrové vláknité podhoubí, které ucpe totálně cévní svazky – vodivá pletiva stromu a strom pak rychle uhyne. Tracheomykózy se nevyhnou ani našim původním domácím druhům lip, od kterých se jimi Tilia tomentosa nakazila. Lípy bych vynechal úplně – viz nedobrý stav cca 60let staré výsadby při trati – Alej Jiřího Wolkera. Ty lípy prosychají a pokud léto bude pokračovat v tomto průběhu, asi jich polovina uhyne. Stejné je to s břízami – navíc je jejich pyl silný alergen. Zde je odborný článek o tom, jaké duby u nás mají perspektivu v éře globálního oteplování: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/162.pdf . Dále, dřeviny, které jste pane Srbe navrhl jsou pomalu rostoucí či dokonce vyloženě menší druhy a tak dlouho či nikdy neplní svou pravou parkovou funkci. To taková katalpa Catalpa ovata (čínský druh využívaný v parcích a alejích Pekingu) mi z titěrného semenáčku vysazeného na jaře 2003 narostla za 15let takto: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedruslibaniaCatalpaovata.jpg takže již za necelých 10let po vysazení plnila funkci stromu dávajícího stín v teplejším období. Katalpy i paulovnie mají tu výhodu, že se olisťují až v květnu a na podzim rychle opadají – takže za babího léta v říjnu jejich skoro opadanými korunami pronikají paprsky ohřevného slunce a stejně tak na jaře v dubnu, kdy jsou ještě holé… Paulovnie rostou ještě daleko rychleji než Catalpa ovata – mají přírůstky několik metrů ročně – viz zde např. stránka mého kamaráda učitele od Plzně Honzy Rajčoka: http://www.paulownia.wbs.cz ,, + další: https://www.paulowniamoravia.cz ,,. Stromy, o kterých zde píšu a které navrhuji mám historicky po dobu skoro 40let provařené praxí mého arboreta a jsou to dnes pořádní stín dávající obři a nejdou na ně škůdci a vyhovuje jim globální změna klimatu. Tady jsou: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ . Píšete že někoho napadám – ano za hloupost a omílání jeho manter, bigotnost a neochotu ke kompromisu. Navrhuji tady tedy jeden kompromis. Rozdělme se na dvě skupiny zastánce domácích dřevin a zastánce těch cizokrajných a vysázejme ten park půl na půl a hin se za 10-15let hukáže neb kriteriem pravdy jest společenská praxe – nikoliv jen bezobsažné neargumentační bigotní trvání na domácích dřevinách, když nám vzrůstá tak rychle průměrná roční teplota a výparem i při stávajícím objemu ročních srážek se snižuje fatálně disponibilita vody v půdě pro dřeviny. Toto je výmluvné: http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-06-19&to=2018-07-17¤t=2018-07-15 ,, http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=2018-06-19&to=2018-07-17¤t=2018-07-15 ,, Navíc naše domácí dřeviny neumí hospodařit s vodou jako dřeviny ze Středomoří, ze střední Číny = oblast mezi řekami Jangtse a Chuang-che či dřeviny u USA z blízkosti Apalačského pohoří. Tyto cizokrajné dřeviny mají tučné dužnaté kořání a v něm zadrží pro dlouhá období sucha vodu a tím přežijí. Víte, kdyby ti dva slovutní odborníci RNDr. Petr Petřík a Ing. Lukáš Adámek se tehdy v r, 2012 neschovávali za slovo biodiversita, tak cedrů mohlo v prostoru mezi slévárnou Tosmet a bytovkami Prokopa Holého mohlo utěšeně růst dvakrát tolik namísto vychcípaných metasekvojí, pazeravů, sekvojí, sakur. Co kdybychom ale přestali zde planě teoretizovat a Vy sám i Vaši kolegové z Čelákovického Fóra se přišli podívat na exkursi do mého arboreta – mám i nyní čerstvě posekanou vysokou trávu na anglický či kanadský drn. Víte opakovat mantry ve smyslu kalamajka mik mik mik oženil se kominík tedy zde konkrétně jak se k nám cizokrajné dřeviny nehodí je snadné, ale praxí dokázat – jak jsme učinil já svým arboretem – za tím je poctivá práce a denně hodiny samostudia. Víte před 35lety se mně ti nejpřednější českoslovenští odborníci vysmívali, že s cedry neprorazím, že nepřežijí ani první zimu. A cca před 15lety se mi vysmívali s bambusy. A hle dnes ta houšť – neb bambusy jsou dřeviny a traviny stálezelné – bambusů kolem mého domu mi šetří ročně zásluhou zabránění ofuku baráku zimními větry až sedminu spotřebu plynu ročně na otop. A zjistil jsem 14lety praxe, že je i druh bambusu, který snese sucho a velký mráz, je přitom výšky až 10m a navíc se podzemními velmi hlubokými rhizomy až v hloubce 1m rampantně rozrůstá do okolí. Je to druh Bashania fargesii – pochopitelně stálezelený: http://bambusy.info/?obrazek:druhy/Bashania-fargesii-03.jpg ,,, http://www.bambooweb.info/ShowBambooPictures2.php?BooID=85&s=19 ,,, A víte že ani náš smrk tzv. domácí – Picea abies není naší domácí dřevinou neb k nám byl hromadně vysazen do lesů za Marie Theresie a jeho anglický název je Norway spruce – takže jeho původ je jasný. To vůbec není podstatné pro parkovou funkci dřeviny odkud pochází – když se už u nás aspoň 10 ale optimálně 40let osvědčila, tak může růst v městském parku. A i stálezelené listnáče jsou dnes i v našich podmínkách možné jako velké stromy (některé duby a magnolie) neb tento stálezelený dub se stal hlavním nově vysazovaným alejovým stromem v Bruseli – no možná v celé Belgii- zde je: https://www.vdberk.co.uk/trees/quercus-rhysophylla-maya/ ,, Víte stálezelené listnáče zahajují fotosyntézu a evapotranspiraci daleko dříve než ty opadavé – no a letošní duben či druhá půle dubna 2012 nám jasně ukázaly, že stín v parku pod STÁLEZELENÝMI listnáči a jejich evapotranspirace takto časně z jara může být potřebný i v dubnu když je ve stínu nad 27°C nad nulou (koncem dubna 2012 to bylo skoro 30°C)
Rád Vás všechny z Čelákovického Fóra uvítám ve svém arboretu na exkursi a doufám, že i Vy pane Srbe jste pro ten mnou navržený kompromis: Vytvořit dvě zájmové fan skupiny z nichž jedna se bude starat v revitalizovaném parku o domácí původem dřeviny pod Vaším vedením a druhá skupina pod mým vedením „zopakuje“ mnou realizovaný projekt mého arboreta v tom parku. Tím se vyhneme omílání manter, bigotnosti a takovým kompromisem učiníme hodně pro lidi, kteří se pak budou těšit z nádherného FUNKČNÍHO parku. Ono i houští patří do parku – a taková lavička uprostřed houští z bambusů – na kterou není vidět (BA ANI SLYŠET) a třeba ta lavička má tzv. postelovou úpravu — no musíme se jako národ začít množit a mít hodně dětí, aby nás za chvíli sunná Mauři z naší vlasti nevyháněli a neměli jsem u nás Francii a Belgii.
A určitě by propagaci volebního subjektu Čelákovické Forum prospělo uspořádat nějaký malý seminář, na kterém bych měl cca hodinové vystoupení s celou řadou projekčně promítnutých fotek stromů a rostlin vhodných pro éru globální klimatické změny, mohl bych s tím širokou laickou i odbornou veřejnost seznámit stejně, jak to činím již skoro 15let svými pravidelnými přednáškami pro pražský Hortiklub. Zde v tomto materiálu na straně 6 dole o mé přednášce zmínka: https://www.zahradkari.cz/szo/hortiklub/zpravodaj/zpravodaj_99.pdf Ta přednáška trvala 2 hodiny. A zde zmínka o mé další přednášce pro Hortiklub: https://anzdoc.com/zpravodaj-124-ijen-vychazi-3x-ron.html – viz stránka 16 (poslední) KLUBOVÝ ŽIVOT SEKCE KRÁSNÁ ZAHRADA Přednášky podzimního běhu cyklu „Krásná zahrada“ 3.listopadu 2012 9:00 hod – Ing.Josef Knap: Zahradničení ve světle nového občanského zákoníku…
V úctě a upřímnosti,
Ing. Josef K n a p
Přidávám něco moc smutného a k zamyšlení pro nás: https://www.nytimes.com/interactive/2018/07/18/climate/lebanon-climate-change-environment-cedars.html?emc=edit_nn_20180719&nl=morning-briefing&nlid=1775999020180719&te=1
Velmi smutné čtení: https://www.nytimes.com/interactive/2018/07/18/climate/lebanon-climate-change-environment-cedars.html?emc=edit_nn_20180719&nl=morning-briefing&nlid=1775999020180719&te=1
Je z toho cesta ven – ano je – přestěhovat cedry výsevy na sever – třeba k nám jak jsem o tom kdysi napsal stať inspirován CAMCORE o Zoologických zahradách pro stromy v : Pěstujeme okrasné dřeviny pro globální oteplení
KAPITOLA II / ZOO pro stromy aneb co a kdo je CAMCORE ?
Koncem 70. let minulého století pánové Bruce Zobel (North Carolina State University), Carl Gallegos (International Paper Co.), Willy Mittak (FAO) a Jesse Perry (Rockefelerova nadace) pojali rozhodnutí, že nadešel čas k tomu založit mezinárodní organizaci, která se bude věnovat konservaci = uchovávání resp. zachování druhů tropických a subtropických stromů v Mexiku a dalších zemích Střední Ameriky. Dr. Mittak a pan Perry měli roky zkušeností z tohoto regionu jakožto přední lesničtí taxonomové a Dr. Zobel a Dr. Gallegos významné konexe v oboru lesnictví a lesní hospodářství po celém světě. A tak byla jimi v r. 1980 založena mezinárodní organizace CAMCORE (Central America and Mexico Coniferous Resources Cooperative) a učiněna z ní součást Katedry lesnictví na NCSU (North Carolina State University). Bylo naprosto unikátní na onu dobu, že hnací silou dalšího rozvoje CAMCORE se stal soukromý sektor lesnictví a lesního hospodářství ve spolupráci s vládními agenturami a universitami, čímž byly CAMCORE dány do vínku ochrana přírody a uchovávání přírodních hodnot a druhů spolu s dobrou úrovní managementu lesního hospodářství. Tím si CAMCORE brzy přitáhl podporu nadací a grantových agentur v zájmu získání financí pro konservaci přírodních druhů. CAMCORE začal sbírat semena na ohrožených lesních stanovištích lidskou civilizací a poté sazenice vypěstované z těchto semen vysazoval ve spolupracujících státech v oblastech podobného klimatu celého světa avšak pouze v takových, kde místní ekologickou legislativou i její vynutitelností byla zaručena patřičná ochrana takto nově introdukovaných druhů dřevin. Tento proces se nazývá ex situ conservation – česky zachování druhu mimo jeho původní přírodní stanoviště. Členové CAMCORE též brzy založili pokusná pole resp. pozemky, aby na nich prověřili ekonomickou efektivitu konservovaného druhu pro lesní hospodářství. V roce 1994 expandoval CAMCORE z oblasti Střední Ameriky i do jihovýchodní Asie. V současnosti se CAMCORE zabývá 38 druhy lesních stromů a vysadil po světě cca 10 tisíc stromů ve 400 lokalitách a obhospodařuje 2500 hektarů semenných druhových bank a polních introdukčních pokusů.V tomto smyslu CAMCORE má nejvetší světovou databázi tropických a subtropických borovic. V důsledku mezinárodního rozsahu jeho aktivit je CAMCORE nyní znám jako “International Cooperative for Tree Conservation and Domestication“ – jako tedy Mezinárodní společnost pro konservaci (uchovávání) a domestikaci stromů.
CAMCORE má oficielní sídlo v Raleigh hlavním městě státu Severní Karolina a to na půdě Státní university Severní Karoliny tedy “at North Carolina State University Campus“. Podstatně více a hlavně aktuálního se zájemci mohou dozvědět na jeho webovských stránkách http://www.camcore.org/ .
Co a kdo je tedy CAMCORE dnes? CAMCORE je mezinárodní neziskový program fungující v zájmu zachování – konservace tropických a subtropických druhů lesních stromů. Jeho primární aktivity jsou:
– Identifikovat ohrožené druhy i ohrožené provenience druhů
– Sbírat semena těchto ekologicky a civilizačně zranitelných populací druhů
– Distribuovat semena pro ex situ konservaci jakož i příslušné růstové studie dřevin
– Ohodnocovat genetickou diversitu za účelem vylepšení metod in situ konservace
– Vyhodnocovat růst a adaptabilitu stromů v různých lokalitách
– Vyvíjet dlouhodobé programy za účelem zachování zdrojů semen dřevin tedy semenných
stromů
Členy CAMCORE jsou:
– Aktivní členové : sektor soukromého lesnictví a vládní agentury poskytující finančí fondy
pro provádění sběru semen a pozemky pro konservaci a domestikaci stromů a introdukční
experimenty
– Přidružení členové : sektor soukromého lesnictví, vládní agentury, nadace a neformální
skupiny zabývající se konservací druhů stromů a poskytující finanční prostředky jako
patroni – sponsoři jednotlivých programů CAMCORE
– Institucionální honorární čelnové : Vládní agentury sídlící v oblastech sběru usnadňující
vlastní sběr semen a pylu stromů a třídění a další nakládání se semeny a pylem
– Individuální členové : soukromé osoby, občané zabývající se konservací subtropických a
tropických stromů
Velice důležitou aktivitou CAMCORE je genová konservace ve smyslu, jak ji definovala v r. 1993 FAO a to jako management využíváni lidmi genetických zdrojů tak, aby z těchto genetických zdrojů byl vytěžen co největší avšak trvale udržitelný užitek pro stávající generaci při zachování potenciálu takového užitku pro uspokojení potřeb a tužeb generací příštích. Toho, kdo se chce s přístupem FAO seznámit podrobně odkazuji na publikaci FAO z r. 1993: Conservation of genetic resources in tropical forest management—principles and concepts. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Publication #107, Rome.
Významný vědec oboru lesnictví pan John A. Helms publikoval ve svém díle
Helms, John A. 1998. The Dictionary of Forestry. Society of American Foresters, Bethesda, MD. velmi významnou ideu, která se stala jednou z nejvýznamnějších náplní činnosti CAMCORE : „ Účelem a cílem genové konservace je udržet genetickou diversitu a genetické variace dostatečné k udržení a zachování příslušné lesní populace na věčnost“
Tuto nádhernou ideu CAMCORE ve své praxi dále rozvinul a hlavně uskutečnil ve smyslu že úspěšná úsilí na poli genové konservace by neměla směřovat k udržení lesní populace v daném stavu navždy, avšak spíše k zajištění dlohoudobého vzestupu v současné době existující genetické diversity tak, aby takový vzestup této genetické diversity zajsitil i budoucí potřeby lidstva. A praktickým prostředkem k zajištění tohto dlouhodobého vzestupu genetické diversity ve smyslu této myšlenky se stala domestikace stromů uskutečňovaná CAMCORE. Účel této domestikace stromů CAMCORE definuje jako zvýšení prospěchu ze stromů skrze jejich domestikaci mimo oblast jejich původního přírodního výskytu pro lidskou civilizaci. CAMCORE je tak schopen domestikovat stromy na základě jejich selekce a pěstování jako kulturních rostlin. A v procesu této umělé selekce vybírá takové exempláře stromů, které skýtají jen ty nejlepší kombinace adaptability, růstu, vlastností dřeva a odolnosti vůči chorobám. A jak CAMCORE konstatuje, domestikace rostlin byla praktikována po tisícíletí a dnes drtivá většina hlavních plodin je produktem umělého výběru a pěstování. Domestikace druhů lesních rozumějme lesnicky využitelných stromů s cíli a účely jako jsou zvýšení míry růstu, zvýšení odolnosti vůči chorobám a zlepšení vlastností dřeva populace stromů se začala praktikovat teprve koncem 20. století! CAMCORE ve svém domestikačním programu vybírá jen ty nejlepší stromy jak z jejich přírodních stanovišť tak z jejich plantáží často kontinenty daleko od jejich původní přírodní lokality a provádí „ručně“ křížení těch nejlepších pouze s těmi nejlepšími, aby vyprodukoval novou rasu superstromů. A v tomto procesu CAMCORE vždy používá co největší počet stromů z jejich nové konservační oblasti tedy oblasti domestikace, aby byla zajištěna co nejširší adaptabilita těchto ras stromů za současného vylepšení jejich vlastností růstu.
A jak je to tedy s těmi Zoologickými zahradami pro stromy ? Kácení stromů a mícení jejich lesů pro účely zemědělství by mohlo zakrátko eliminovat stovky vzácných tropických a subtropických druhů stromů a jejich variet na jejich domácích a tedy původních přírodních stanovištích. A je to právě mezinárodní lesnický program založený při North Carolina State University, který zajišťuje, že takovéto vzácné populace stromů nebudou úplně zmarněny. The CAMCORE International Cooperative for Gene Conservation and Tree Improvement již působí a pracuje po 20 let, aby konservoval = uchoval a zachoval ty ve světě nejohroženější druhy tropických a subtropických stromů. A přístup a metoda CAMCORE k zachování ve světě nejohroženějších druhů tropických a subtropických stromů je unikátní: Směřuje k cíli záchrany druhů stromů a jejich variet tím, že z nich činí stromy ekonomicky důležité. CAMCORE prostě zjistil v každé zemi, kde působí to, že místní farmáři a soukromý sektor jsou daleko více ochotni chránit a konservovat vzácné ohrožené druhy stromů, když vědí, že je zde pro to nějaký ekonomický důvod tak činit. Proto to byl právě až CAMCORE, který byl ve svém úsilí konservace vzácných druhů tropických a subtropických stromů úspěšný když jiná předchozí mezinárodní úsilí na tomto poli prostě totálně selhala. Mezi úspěšnými příběhy CAMCORE jsou např. subtropické druhy borovic Pinus tecunumanii a Pinus maximinoi, oba domácí v Mexiku a Střední Americe. Příslušný záchranný program nejprve důkladně prostudoval oba druhy a zjistil, že když jsou vysazeny v Brazílii, Kolumbii a Jihoafrické republice tak rostou o 20-30% rychleji než stromy pěstované na plantážích v jejich středoamerické domovině. A až bohužel jednou a to dost brzy zmizí tyto dva druhy borovic ze své původní mexické a středoamerické domoviny, tak budou moci být po zlepšení legislativy životního prostředí a hlavně zlepšení její vynutitelnosti v Mexiku a Střední Americe znovuvysazeny ze semenných plantáží CAMCORE jinde ve světě zpátky tam, kde byla jejich původní přírodní domovina. A právě příklad konservace těchto dvou druhů borovic to je ta nádherná idea ZOO pro stromy, kterou zformuloval ředitel CAMCORE a profesor lesnictví na North Carolina State University Čechoameričan pan Dr. William Dvorak.
Nyní si možná čtenář této kapitoly řekne. A jaký význam má CAMCORE pro nás, když se zaměřuje na dřeviny tropické a subtropické? Jaký význam má CAMCORE pro nás ve střední Evropě, když se zaměřuje na lesnické využití jím konservovaných a domestikovaných dřevin? Mám na věc svůj názor, který vysvětlím ve světle jednoho konkrétního projektu CAMCORE. Zájemce o podrobnosti konkrétních projektů CAMCORE odkazuji na jeho webových stránkách na heslo Current Projects. Tím konkrétním projektem je konservace nádherné mexické borovice – borovice z Duranga Pinus durangensis. Touto borovicí se budu podrobněji zabývat v kapitole IV. Mexické jehličí do našich zahrad a městské zeleně… Borovice z Duranga je jednou z více než 40 druhů borovic domácích v Mexiku. Je rozšířena především ve státě Durango (odtud její druhové jméno) a ve státě Chihuahua. Je to velkolepý nádherný až 40m vysoký strom využívaný v Mexiku jako zdroj stavebního a nábytkýřského dřeva. A právě kvůli jejímu kvalitnímu dřevu ji dokázal dnes již skoro 100milionový a překotně industrializující mexický národ dostat do stadia ohrožení extinkcí v jejím původním přírodním areálu. Odolává na svých přírodních lokalitách sněhu v zimě, mrazům až do minus 25 stupňů Celsia a úpalu a suchu v létě. Patří do příbuzenstva u nás hojně pěstované borovice těžké Pinus ponderosa a je pozoruhodná tím, že má 6 jehlic ve svazečku a někdy v některých svazečcích až jehlic 8. Jehlice jsou temně zelené a běžně 10-23cm dlouhé. Někteří dendrologové ji označují jako přechodový typ borovice mezi borovicí těžkou Pinus ponderosa a borovicí Montezumovou Pinus montezumae právě kvůli počtu jehlic ve svazečku blížícímu se počtu jehlic ve svazečku u Pinus montezumae. A právě u této borovice Pinus durangensis plánuje CAMCORE založení konservační banky semenných stromů a zkušebních introdukčních ploch v Brazíli, Chile a Novém Zélandě. A pochopitelně CAMCORE očekává i příspěvky finančními prostředky, aby mohl tento velmi zajímavý projekt rozjet. Považuji za užitečné, aby i české relevantní instituce, státní orgány, výzkumné ústavy jako např. Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, botanické zahrady, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví navázaly s CAMCORE užší kontakty ve smyslu, že projekty CAMCORE mohou vedle účelu lesnického mít i účel jiný t.j. účel ornamentální dendrologie a využití některých dřevin mexického původu pro ornamentální účely v České republice. A nemuselo by zůstat jen u borovice z Duranga Pinus durangensis a naše zájmy by se mohly rozšířit i na borovici Pinus cooperi a jedli Abies vejarii, což jsou dnes již druhy v Mexiku též ohrožené a pro naše podmínky globálního oteplování mají jeden půvab. Na svých přírodních lokalitách v zimním období zažívají mrazy i pod minus 20 stupňů Celsia a v létě zas teploty až 40 stupňů Celsia ve stínu.
Děkuji za obsáhlé informace.
Nevidím to tak černě jako vy, nicméně souhlasím, že je třeba krajinu (včetně té městské) připravovat na možnost, že suché roky podobné tomu letošnímu, se budou vyskytovat častěji.
Na úvod si dovolím polemizovat o některých vašich tvrzeních 🙂
Nemyslím si, že jakýkoliv strom, který jsem navrhoval, patří mezi malé. Za malý považuji strom velikosti višně či švestky.
Máte ale pravdu, že jsou pomalu rostoucí. S výjimkou břízy, přičemž u ní je skutečně problém s pylem. Nicméně nesouhlasím, že by jí sucho nějak ohrožovalo. V krajině se pohybuji poměrně často a suché břízy běžně rozhodně nevídám.
Dubů a jiných hlouběji kořenících stromů bych se nebál, jelikož spodní část parku se nachází cca 2 m nad hladinou Labe. Pokud není v podloží skála, dá se předpokládat vysoká hladina podzemní vody, na kterou stromy dosáhnou.
Jen pro zajímavost. V místě, kde máme vysazené ovocné stromy se nachází dva exempláře pravděpodobně dubu letního, topoly bílé (pokud se nepletu), několik cca pětiletých jabloní, třešní a ořešák , které tu vysadil někdo před námi a ty nedostávají žádnou zálivku a přesto neskomírají. Přitom se jedná o výsušné stanoviště na kopci a uprostřed holých polí.
Osobně nemám nic proti parkové výsadbě cizokrajných dřevin. Ostatně několik takových stromů v parku již máme a zdá se, že se jim zatím daří. Ale to i těm ostatním s výjimkou borovic vejmutovky, smrků pichlavých a několika tůjím a keřům.
Dokážu si tedy v pohodě představit park nakombinovaný jak z našich osvědčených a do budoucna perspektivních dřevin, tak i těch cizokrajných.
Před časem jsem narazil na článek o novém klonu jírovce maďalu, který je výrazně odolnější klíněnce. Bohužel se mi nepodařilo dohledat žádné aktuálnější informace.
https://lesycr.cz/casopis-clanek/uplatneni-jirovce-madalu-rezistentniho-ke-klinence-jirovcove-v-obornich-chovech/
S pozdravem
Václav Srb
Vážený pane Srbe! Děkuji a s tím Jírovcem jste mne dostal, ale k využití spíše nádherně bohatě a barevně kvetoucího hybridu jírovce maďal a dokonce klíněnce nejodolnějšího jírovce stromového typu: Celé jeho jméno je Aescelus x carnea ‘Briotti’ a kvete skoro měsíc. Já ho nemám a chtěl bych, ale nemohu narazit na mladý exemplář a několik tisíc za vzrostlý strom se mi vydávat nechce. Zde je ta nádhera: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=536 ,, Původní hybrid je Aescelus x carnea. https://botany.cz/cs/aesculus-carnea/ ,, Briotti — http://www.hoopersgc.com/index.php/nursery-products/trees/horsechestnut je z něj kultivar výběr co nejčervenějších květů. Hybrid – jírovec pleťový (Aesculus x carnea) neboli Jírovec červený je druh rostlin patřící do čeledě mýdelníkovité (Sapindaceae). Kvete růžovými vonnými květy v květnu, plody mají obvykle hladké obaly. Pravděpodobně se jedná o křížence mezi jírovcem maďal A. hippocastanum a jírovcem A. pavia. Je ještě jeden důvod – možná nejvýznamnější – proč dávat přednost stálezeleným stromovým dřevinám – jehličnanům, bambusům, Magnolia grandiflora, Quercus rhysophylla ‘Maya’. Ony nám filtrují svým olistěným vzduch i v zimě od polétavého prachu, kdy to potřebujeme nejvíce neb násobná překročení limitů a smogová varování před polétavým prachem zaznamenáváme právě v době inverzí od října do konce února. Zde o tom poutavé dílko od lékařky – hygieničky MUDr. Evy Rychlíkové: http://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/02_Eva_Rychlikova_2008_Stromy_a_zdravi.pdf
Vážení přátelé! Chvilku jsem se odmlčel neb s němým úžasem pozoruji tu hrůzu vysychání české a moravské krajiny, v které nám nastojato schnou lesy: https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/na-trebicskou-hynou-desetitisice-borovic-zasychaji-na-stojato-20170823.html ,, http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-trebicsku-trpi-suchem-ctyri-petiny-lesu-situace-se-zhorsuje/1614395 ,, Tam kde umírají lesy – třeba na Třebíčsku, Znojemsku apod. jsme svědky jevu že objem soušových těžeb v hospodářských lesích vč. LESY ČR, st .p. významněji převyšuje objem těžeb kůrovcových. Občané se živě zajímají o to, jak dopadne po tomto létě městská veřejná zeleň Čelákovic. V této souvislosti bych chtěl vyslovit absolutorium panu Mgr. Iljovi Turečkovi, který jako důchodce – jak jsem osobně viděl v pátek 3. 8. 2018 – vozí na rudlu obří těžký kanystr vody, aby z něj zaléval ten rychle chřadnoucí a překrásný buk rostoucí hned u parkoviště u zastávky ČD Jiřina. Obcházím parky v Polabí a zjišťuji, jaké další stromy z hlediska klimatické změny, než ty druhy, které jsem zde již uvedl, by se do revitalizovaného parku mohly hodit. Vidím jak úžasně zdravý vitální a stále s velmi tmavě zelenými neusychajícími listy je jeden druh dubu a to i ten v miniparku u Hospody Na Požárech. Je to dub červený – Quercus rubra. Tento druh dokazuje svou vitalitu i v českých lesích a přerůstá naše domácí původní duby. V parku tedy intravilánu obce nám jej žádný zákon nezakazuje použít. Tady o něm odborná oficiální zmínka: http://www.vulhm.cz/sites/File/ZLV/fulltext/486.pdf ,, http://www.enviweb.cz/109369 ,,Má oprvadu krásné velké ozdobné listy, nad vysokokmenem tvoří mohutné kulovité koruny – skvělý dárce stínu: https://www.biolib.cz/cz/image/id8924/
S dubem červeným máte pravdu. Jeden roste i v remízku v polích, kde máme stromky.
Stojí hned vedle dubů letních (zřejmě nějaká suchu odolná variace, jinak si nedokážu vysvětlit jejich vitalitu v těchto podmínkách-otevřené stanoviště na kopci+písčitá půda) a nevypadá, že by strádal.
Jen pozor na tuto informaci:
“Tento dub není náročný na půdní podmínky, ale na rozdíl od ostatních je více citlivý na vápno v půdě, dopřejte mu proto neutrální či mírně kyselou zem”
Na místě dnešního parku se v minulosti nacházely stavby, které byly zbourány.
Zbytky ze staveb (vápenná malta)mohly v některých místech způsobit zásaditost půdy. Nicméně je to další druh, se kterým stojí za to experimentovat.