Od dávných dob se obyvatelé naší obce stejně jako v okolních zabývali převážně zemědělstvím. Ještě před několika desítkami let lány obilí, brambor, cukrovky a jiných plodin z úrodného Polabí, zvaného od nepaměti „Zlatým pruhem země české“, plně pokrývaly spotřebu nejen místních obyvatel.
Socha Antonína Švehly pevným základem Krajské politické školy
Není ale záměrem tohoto příspěvku zabývat se zmíněným tématem, které však úzce souvisí právě s bývalými polnohospodáři. Právě jejich nemálo početná skupina se organizovala v místní organizaci Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jejímž vůdcem či předsedou byl významný československý prvorepublikový politik, spolutvůrce první ústavy a předseda tří vlád Antonín Švehla (*1873 †1933). Proto se zdejší zemědělci usnesli, že z vděku k němu a k uctění jeho zásluh nechají na zdejším náměstí postavit jeho sochu. O zhotovení návrhu byl požádán akad. sochař Jan Znoj z Prahy a sochu realizoval absolvent hořické školy, sochař Alex. Zelinka. Na nově upraveném náměstí zásluhou místního Okrašlovacího spolku podle návrhu zahradního architekta J. Vaňka z Chrudimi pak byla v jeho levé horní části socha umístěna. Tím také na řadu let náměstí získalo jedinečnou podobu. K slavnostnímu odhalení pak za účasti několika vládních a čelných představitelů různých stran a spolků a za přítomnosti více než 3000 přítomných občanů došlo dne 27. září 1936. Pískovcová 2,5 m vysoká socha, přečkala na svém místě i období okupace.
Nová krev přináší pokrokové myšlenky a A. Švehla je zalit betonem
Zato po „vítězném únoru 1948“ a s nástupem „nové krve“ do vedení města bylo rozhodnuto ideologicky neúnosnou sochu významného prvorepublikového politika A. Švehly z prostranství náměstí odstranit. Jak jsem později zjistil, pohozená a kopřivami zarostlá socha ležela za zdmi bývalého obecního dvora, kde se po letech dočkala nové „budovatelské vlny“. Když si soudruzi odklepli zboření části historické zástavby ve směru od náměstí k bývalé kovárně a náhradou na tomto místě vystavění komplexu budov Krajské politické školy, tak v roce 1976 některého budovatelského „génia“ nenapadlo nic moudřejšího, než tuto skulpturu hodit do vyhloubených základů a zalít betonem.
Možná, že tehdejší režimní budovatelé byli přesvědčeni, že uvězněním v betonu stranické školy budeme navždy zbaveni připomínání jeho zásluh a morálních odkazů. A kdo ví, zda po devíti letech od jejího otevření Švehla ze základů naopak nepřispěl k pádu jejich zrůdného systému?
Kdyby tak soudruzi věděli, na co tehdy poklepávali
Dodnes součást původního pomníku A. Švehly ale můžeme vidět a mnozí z nás se s ní potkávají téměř denně. V roce 1966 před zahájením stavby nové školy byl do tehdejší ulice či parčíku v ul. Rudé armády (od roku 1990 ul. J. A. Komenského) z náměstí přemístěn asi 1,5 m vysoký pískovcový sokl, ze kterého byl předtím z čelní stěny osekáním odstraněn nápis „Z vděčnosti k svému vůdci Dr. Antonínu Švehlovi“. Na jeho místě byl vysekán nový, ale chybný nápis „600 let města 1366-1966“ a na zadní stěně pak nápis „Základní kámen školy“. A tak bez ostychu dne 18. září 1966 soudruzi poklepávali na sokl, na kterém dříve stával významný, jimi nenáviděný československý státník A. Švehla. Po listopadu 1989 pak byla na místě chybného nápisu zasazena deska s nápisem „600 let městské knihy 1366-1966“.
Jaroslav Špaček, 2017