Zápisky z besedy s Oživením

Dne 28.5.2018 se v aule čelákovického gymnázia uskutečnila již druhá beseda se zástupci občanského sdružení Oživení. Plná aula občanů Čelákovic (bohužel za přítomnosti jen jednoho zastupitele T. Janáka) se mohla seznámit s představou odborníků o transparentnosti veřejného rozhodování, hospodárném nakládání s městským majetkem a v neposlední řadě  s názorem na škody způsobené kolektivními orgány města nebo jeho úředníky.

Transparentní rozhodování

Podle  předsedy Oživení Martina Kameníka je základní podmínkou transparentního rozhodování především přístup občanů k informacím. Bez informací je kontrola rozhodování zvolených zástupců obtížná. Je proto důležité, aby občané měli přístup v dostatečném předstihu k podkladům, o kterých zastupitelé budou rozhodovat. Samozřejmé je pak zveřejňování záznamu z jednání zastupitelstva, ať už v podobě zápisu, který by kromě usnesení měl obsahovat i jmenovité hlasování a pravdivý zápis toho, co se na jednání událo, nebo v podobě audiovizuálního záznamu, který by měl být přístupný občanům i v archivu.

Dále by měla být veřejná i jednání poradních orgánů rady města a i z těchto jednání by měl být pořizován záznam (zápis) v co nejpodrobnější podobě. Jednání Rady města by neměla být veřejná z hlediska efektivnosti, ale z hlediska transparentnosti by opět měl být pořízen podrobný záznam (zápis) a ten by měl obsahovat kromě usnesení i jmenovité hlasování. Samozřejmostí je pak zveřejňování pozvánek na jednání ZM s programem a všemi podklady (shodné s podklady pro zastupitele) v dostatečném časovém předstihu, tak aby si mohli občané udělat čas a osobně se účastnit jednání.

Jak je to s transparentností v našem městě

Není to žádná sláva. Pozvánky na jednání zastupitelstva sice jsou zveřejňovány s programem a s podklady, ale je to spíše jen na oko, protože jsou zpravidla body na program doplňovány až na začátku jednání (i přesto, že se o nich vědělo mnohem dříve viz. např. petice o kácení stromů) a podkladové materiály jsou zveřejňovány jen vybrané (smlouvy a znalecké posudky např.  vůbec, návrh rozpočtu jen v souhrnném znění a důležité strategické dokumenty jako např. nový plán rozvoje sportu také nebyl a stále není zveřejněn). Zápisy z jednání ZM neobsahují pravdivý záznam jednání, ale směšuje se stručný popis s detailním v případech, kdy se to zrovna hodí. Běžnou praxí je pak vynechání celého vystoupení občana či zastupitele nebo jeho zkreslení a vynechání určitých pasáží.

Zápisy z jednání RM pak obsahují stručný popis bodu jednání a pak usnesení. V případě informací, dokumentů, zápisů se pak pouze sděluje, že se Rada s něčím seznámila, bere na vědomí, neztotožňuje se apod., s čím konkrétně ale občan nemá tušení. O výběrových řízeních nejsou zveřejňovány informace, jaké probíhá, kdo se účastnil a s jakou nabídkou, když už je uzavřená smlouva zveřejněna, tak bez příloh.

Hospodárné nakládání s majetkem měst

Dle zástupců Oživení jde především o účelnost vynakládaných prostředků. Hospodárnost v širším smyslu se chápe jako cíl veřejného nákupu, přičemž toto pravidlo je nutné vnímat v rámci celého životního cyklu veřejného nakupování. Nehospodárné nakládání s majetkem města je pak jednoznačně vnímáno pokud má plánovaná investice či nákup jen minimální nebo žádnou přidanou hodnotu pro společnost a pokud je potřeba vyvolána uměle. V takovém případě jsou plánovaná investice nebo nákup naprosto zbytečné (nehospodárné). “Účelem” je pouze nebo převážně zajistit příjem a zisk předem vybranému dodavateli nebo politikovi/úředníkovi.

Nehospodárnost je jednoduše postřehnutelná například u předražených zakázek, nevýhodných dlouhodobých smluv nebo při prodeji či nákupu hmotného a nehmotného majetku. Složitější je to pak například při čerpání dotací, kdy se na nečerpání dotací můžeme dívat optikou hospodárnosti, tzn.  investujeme jen do toho, na co máme, ale i nehospodárnosti, kdy nevyužíváme dostupné zdroje pro investice s přidanou hodnotou pro veřejnost.

Jak hospodaří naše město?

Ani tady to není na potlesk. Netransparentní zadávání zakázek znemožňuje veřejnou kontrolu vynaložených prostředků a tam, kde máme alespoň nějaké informace, můžeme potvrdit, že je v našem městě běžné nakupovat “na sklad” tzn. v rámci veřejné zakázky se něco nakoupí, co se ve finále nepoužije (např. vybavení do sociálního zařízení v nové MŠ Sluníčko) nebo v se použije levnější materiál oproti projektu a úspora se neprojeví na konečné ceně zakázky (např. oprava podhledů v gymnáziu). Co se týče nečerpání dotací, tak zde není moc o čem mluvit, protože naše město v porovnání se srovnatelnými městy dotace vůbec nečerpá. Proč?

Možná proto, že nechce, aby někdo z venku kontroloval vynaložené náklady.  Např. veřejné osvětlení nakupujeme za plné ceny (přes 1 mil. jen v roce 2016) oproti jiným městům (např. Český Brod čerpá až 60% z příslušného dotačního programu). Zpracování nového ÚP nás doposud stálo 1,5 milionu i přesto, že existuje dotační program. Výstavbu nové MŠ Sluníčko jsme taktéž velkoryse hradili z vlastních zdrojů (náklady města 30 milionů) a přitom jsme mohli zaplatit jen cca 10 mil. díky dlouhodobému dotačnímu programu MŠMT „Rozšíření kapacit MŠ a ZŠ“. Na přivaděč do Záluží sice žádost byla podána, ale ne úspěšně, dotace poskytnuta nebude. Prý nemůžeme mít dotaci jak na přivaděč, tak i na přípojky. Celková investice je cca 40 mil. O služebních cestách našich čelních představitelů do Asie se netřeba zmiňovat.

Vymáhání způsobených škod městu

Příliš pozitivních informací jsme zde neslyšeli, přesto diskuze na toto téma byla velmi důležitá. Škodu lze po chybujícím úředníkovi či jiné odpovědné osobě vymáhat, jen pokud byla škoda způsobena pochybením dané odpovědné osoby (slovy zákona „zaviněným porušením právní povinnosti“). Je tedy třeba přihlížet k okolnostem případu, zda např. nebylo zrušení důsledkem nejasné právní úpravy a nejednotné praxe úřadů apod. Škodní komise by měla zjistit, jak škoda vznikla a kdo ji způsobil. Kolektivní orgán města by pak měl rozhodnout, jak se škoda bude řešit. Obecně se dá říci, že se policie a státní zástupci případy škod způsobených městu úředníky či kolektivními orgány města příliš nezabývají, pokud není porušení právní povinnosti jednoznačně difinované a viník (škůdce) není zřejmý.

A jak naše město řeší škody?

Nijak. V případě škody 1,8 mil. Kč. vzniklé z neposkytnutí příspěvku TJ Spartak na rekonstrukci atletické dráhy sice škodní komise škodu přiznala, ale vyloučila odpovědnost osob, protože nedošlo k porušení právní povinnosti. Rada města vzala na vědomí, a tím to pro všechny skončilo. No podle mě nedodržení smlouvy je porušení právní povinnosti, ale kdo ví, tak hodnocení nechám povolanějším. Každopádně 1,8 mil není konečná částka a bude velice zajímavé sledovat, jak se s další škodou naši odborníci poperou.

Nezájem odpovědných

Škoda, že mezi přítomnými nebylo více zastupitelů, zvláště těch, co před volbami slibovali vstřícnost k podávání informací a slibovali odpovědné hospodaření. Asi jim nikdo o besedě neřekl….hmm, tak tohle důvod nebude, neb dostali pozvánku emailem a beseda byla zveřejněna i v kalendáři akcí na webu města Čelákovice. Spíš to vidím na naprostý nezájem.

Matěj Leypold-Iglo

Matěj Leypold-Iglo

Pocházím z rodiny čelákovických sedláků. Naše rodina zde žije už přes 200 let a i přesto, že celý svůj život žiji v Praze, tak se cítím čelákovičákem. Záleží mi na tomto městě a rád bych se aktivně podílel na jeho rozvoji a budoucnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Pin It on Pinterest